38. Mendelovy zákony
U každého diploidního potomka se alelární pár skládá
z jedné alely otcovské a jedné alely mateřské. Přenos alel na potomky
podléhá základním pravidlům kombinatoriky. Jako první vyřešil tuto problematiku
právě Johann Gregor Mendel. Od něj taktéž pochází kombinační (Mendelovské)
čtverce. Jeho poznatky lze shrnout do 3 Mendelových zákonů. Mendelovy zákony
jsou univerzální, tvoří základ genetické vědy. Jsou výsledkem jeho experimentů
s odrůdami hrachu – křížil čisté linie odrůd, které se odlišovaly
v jednom nebo více přesně definovaných znacích a pozoroval nejméně dvě
generace potomstva kříženců.
Zákon o uniformitě
F1 (filiální) generace – při vzájemném křížení 2 homozygotů vznikají
potomci genotypově i fenotypově jednotní. Pokud jde o 2 různé homozygoty jsou
potomci vždy heterozygotními hybridy.
Zákon o štěpných
poměrech v F2 generaci – při křížení 2 heterozygotů může být potomkovi
předána každá ze dvou alel (dominantní i recesivní) se stejnou
pravděpodobností. Dochází tedy ke genotypovému a tím pádem i fenotypovému
štěpení = segregaci. Pravděpodobnost pro potomky je tedy 25 % (homozygotně
dominantní jedinec): 50 % (heterozygot): 25 % (homozygotně recesivní jedinec).
Tudíž genotypový štěpný poměr 1:2:1. fenotypový štěpný poměr je 3:1. Pokud je
mezi alelami vztah kodominance, odpovídá fenotypový štěpný poměr štěpnému
poměru genotypovému.
Zákon o nezávislé
kombinovatelnosti alel – při zkoumání 2 alel současně dochází k téže
pravidelné segregaci. Máme-li 2 polyhybridy AaBb může každý tvořit 4 různé
gamety (AB, Ab, aB, ab). Při vzájemném křížení tedy z těchto 2 gamet
vzniká 16 různých zygotických kombinací. Některé kombinace se ovšem opakují,
takže nakonec vzniká 9 různých genotypů (poměr 1:2:1:2:4:2:1:2:1). Nabízí se
nám pouze 4 možné fenotypové projevy (dominantní v obou znacích, v 1.
dominantní a v 2. recesivní, v 1. recesivní a v 2. dominantní,
v obou recesivní). Fenotypový štěpný poměr je 9:3:3:1. Tento zákon
samozřejmě platí pouze v případě, že sledované geny se nachází na různých
chromozomech nebo, je jejich genová vazba natolik slabá, že nebrání jejich
volné kombinovatelnosti.
Zákon o samostatnosti
alel – genotyp je soubor samostatných genů určujících znaky. Každý znak je
určen dvojicí samostatných alel.
Zákon o segregaci
alel – dvojice samostatných alel se při zrání rozcházejí a do každé gamety
přechází jedna z obou alel.
Žádné komentáře:
Okomentovat