34. struktura eukaryotních chromozomů
Genetická informace v buňkách eukaryotních organizmů
není uložena v jediné molekule DNA. Namísto toho je rozdělena do několika
úseků. Tyto úseky DNA tvoří komplex s různými proteiny a existují
v jádře jako určité funkční jednotky. Tyto jednotky obecně nazýváme
chromozomy. Chromozomy jsou nejlépe pozorovatelné až v průběhu buněčného
dělení, během kterého se spiralizují a získávají svůj známý tvar.
Makrostavba –
v průběhu interfáze se jednotlivé chromozomy nachází v buněčném jádře
v rozvolněném – despiralizovaném stavu a nemůžeme je mikroskopem
pozorovat. To se mění v průběhu buněčného dělení (typicky v mitóze),
kdy se chromozomy spiralizují a získají svůj typický tvar, který jež v mikroskopu
pozorovat můžeme (pozorování metafyzických chromozomů). v průběhu metafáze
vypadá chromozom jako podlouhlý objekt se dvěma rameny, mezi nimiž je ztenčená
oblast (centromera). Koncová část ramen se potom označuje jako telomera. Ramena
často nebývají stejně dlouhá – proto na chromozomu (podle polohy centromery)
rozlišujeme krátké rameno (p) a dlouhé (q). Při pozorování chromozomu
v metafázi se rovněž všimneme, že je tvořen dvěma chromatidami, spojenými
v oblasti centromery. Obecně pak chromozomy podle uložení centromery
dělíme na chromozomy: telocentrické (1 rameno, u člověka není), metacentrické
(stejně dlouhá ramena), submetacentrické (jedno raménko je mírně kratší),
akrocentrické (jedno raménko je extrémně kratší). Akrocentrické chromozomy mají
typicky velmi krátká ramena, na kterých je oddělena speciální struktura – tzv.
satelit. Tato struktura tvoří tzv. organizátor nukleolu (podílí se na stavbě
jadérka) a obsahuje geny pro rRNA.
Mikrostavba –
chromozomy jsou ve skutečnosti komplexem složeným z nukleové kyseliny
(DNA) a proteinů (histonové a nehistonové proteiny). Základní stavební
jednotkou chromozomu jsou tzv. nukleozomy – malé útvary tvořené 8 histony,
které jsou obtočeny přibližně 146 páry bazí molekuly DNA. Spiralizací těchto
nukleozomů vznikají chromatinová vlákna a další spiralizací těchto vláken
vznikají již celé chromozomy. Histony jsou specifické bazické bílkoviny, které
tvoří komplex s DNA. Rozeznáváme 5 (6) typů histonů: H1, H2A, H2B, H3, H4,
(H5). v rámci 1 nukleosomu je histonový oktamer tvořen dvojicí každého
z těchto histonů: H2A, H2B, H3, H4. Poslední typ – H1 – je umístěn mimo
tento oktamer. Hraje úlohu ve spiralizaci v solenoid.
Autozomy a
gonozomy – mezi chromozomy existují ještě určité rozdíly, a to vzhledem
k pohlaví. Chromozomy se totiž dělí na chromozomy somatické (autozomy),
které tvoří homologní (shodné) páry a jejich přítomnost není specifická pro
určité pohlaví, a dále na chromozomy pohlavní (gonozomy), které určují pohlaví
jedince a jsou heterologní (liší se svou stavbou). Např. u člověka nacházíme 22
párů autozomů a 1 pár gonozomů – přičemž pohlavní chromozomy označujeme písmeny
X a Y.
Žádné komentáře:
Okomentovat